Smlouva o mlčenlivosti a ochraně informací se stává samozřejmostí v mnoha profesích

Dohodu o mlčenlivosti uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec většinou z toho důvodu, že se dostávají do styku s důležitými informacemi nebo citlivými daty. Zaměstnavatel se tak chrání před únikem informací ze strany zaměstnance.  

Zákaz vyzrazení obchodního tajemství 

Při práci s citlivými informacemi se zaměstnavatel často vystavuje nebezpečí, že se zaměstnanec dopustí úniku citlivých dat a použije je například pro osobní obohacení, nebo pro obohacení třetí strany. Aby se zaměstnavatel kryl a mohl případný únik informací i tím i cenného know-how vykompenzovat, podepisuje se zaměstnanci smlouvu o mlčenlivosti a ochraně informací.  

Smlouva musí být co nejkonkrétnější 

Aby se zaměstnavatel svého práva domohl, nepomůže mu uzavření všeobecné smlouvy. Naopak – čím konkrétnější je podoba smlouvy, tím lépe pro něj. V případě, že se ve smlouvě objevují pouze obecné informace, následně nemá, jak její porušení právně vymáhat. Proto je lepší vždy uvést konkrétně, co je předmětem smlouvy a jaké informace se nesmí dostat z firmy ven.  

Pozor na dobu účinnosti 

V každé smlouvě o mlčenlivosti musí být kromě předmětu smlouvy uvedena také doba účinnosti. Nejčastěji se tato doba stanovuje i na dobu, po kterou již nebude zaměstnanec u firmy zaměstnán. Ve smlouvě může tedy stát například formulace, že je platná i po dobu 3 let od ukončení zaměstnaneckého poměru.  

Výše smluvní pokuty 

Nedílnou součástí smlouvy je i uvedení výše smluvní pokuty, kterou bude zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat v případě, že smlouvu poruší. Dohoda o mlčenlivosti a o ochraně informací se stále častěji stává zcela běžnou součástí pracovních vztahů.  

Smlouva se vždy podepisuje ve dvou provedeních – jednu obdrží zaměstnavatel, druhou zaměstnanec. Její platnost je stvrzena podpisem obou stran. 

Napsat komentář