Co hledají mladí lidé? Práci nebo výzvy?

Pokud se zeptáte studenta střední školy, co by chtěl po škole dělat, kam si bude dávat přihlášku na vysokou či podobně, pokud se nejedná o studenta gymnázia, pak vám většinou odpoví to, že netouží jít na vysokou školu, jestli se tedy netouží stát doktory nebo jinými specialisty, u nichž je vysoká škola nutností. U jiných oborů však v dnešní době není tím nejnutnějším to, že budete mít vystudovanou vysokou školu. Mnoho zaměstnavatelů na to ani nehledí – snaží se většinou o to, aby získali takové zaměstnance, kteří budou mít nápady a jakési výjimečné vlastnosti. Zkrátka dbají na to, aby si nevzali do svého podniku jenom někoho, kdo má písmenka před jménem, ale někoho, kdo má i v hlavě něco, co nejde zaplatit.

Proto se řada studentů středních škol začíná ohlížet spíše na životní výzvy, než aby si hledala zaměstnání či šla na vysokou školu. Díky této aktivitě studentů se tak konají i nejrůznější průzkumy, které se zaměřují na získání informací o tom, co právě lidé od zaměstnavatelů očekávají, protože společnosti si v dnešní době, kdy je lidí nedostatek, už nemůžou pouze diktovat své podmínky, ale musí se snažit jim vyjít vstříc. Proto se zaměřili hlavně na mladé lidi, kteří například jsou teprve na střední škole v posledním ročníku, aby byly pak připravené na to, až budou mít po maturitě. Musí jim umět a vědět, co nabídnout.

Nehledá se práce tak, jak ji hledali rodiče

V poslední době se přichází na to, že děti vidí ve svých rodičích sice respekt, ale nechtějí žít životem, jakým žijí oni, pokud tedy běžně pracují a neplní své sny. Netouží chodit do zaměstnání, které je nebaví a nenaplňuje. Touží radši po něčem trochu jiném. Touží ne po práci v tom pravém slova smyslu, ale hlavně po výzvách jako takových. Práci v zajímavých oborech se zajímavými podmínkami tak volí zhruba sedmdesát procent z nich. Pro šedesát procent je důležité hlavně sladění práce a volnočasových aktivit, proto volí flexibilní pracovní dobu. Kariérní postup je také jedna z nejdůležitějších podmínek.